KOVOVÝROBA
  • TECHNOLOGICKÉ MOŽNOSTI
  • STROJNÍ VYBAVENÍ
  • PROJEKTY
  • PRODEJ
  • 3D TVORBA
TECHNOLOGIE
  • MATERIÁLY
  • ŘEZNÉ PODMÍNKY NÁSTROJŮ
  • VÝROBNÍ PROCESY
JAK TO UPNOUT ?
  • JAK UPNOUT NÁSTROJ
  • JAK UPNOUT OBROBEK
JAK TO VYROBIT ?
  • TABULKY
  • TEORIE OBRÁBĚNÍ
  • TIPY Z PRAXE
JAK TO NABROUSIT ?
  • BROUŠENÍ NÁSTROJŮ
  • GEOMETRIE NÁSTROJŮ
  • OPTIMÁLNÍ NASTAVENÍ
  • OSTŘENÍ V PRAXI
ZAJÍMAVOSTI
  • Stroje v ČSR
  • Z historie
UKÁZKY VÝROBY
p1080745 P1030269 p1060320 P1030570
www.tumliKOVO.cz-česky www.tumliKOVO.cz-english www.tumliKOVO.cz-deutsch www.tumliKOVO.cz-по-русски www.tumliKOVO.cz-en français www.tumliKOVO.cz-in italiano www.tumliKOVO.cz-en español www.tumliKOVO.cz-português www.tumliKOVO.cz-po polsku www.tumliKOVO.cz-japan
TOPlist

Trny rozpínané šroubem a kuličkou letmé

Nejjednodušší rozpínací trn, u něhož se upínací část rozpíná šroubem, je zná­zorněn na obr. 1. Tato upínací část trnu je rozříznuta a provrtána, aby lépe pru­žila. K rozpínání trnu, a tím i upnutí obrobku obstarává šroub s vnitřním šestihranem. Trnů této konstrukce se používá tehdy, je-li díra v obrobku (upínací základna) kalibrována a nemusí-li být hotový obrobek příliš přesný.

 

 

trny rozpínané šroubem a kuličkou

Jiný způsob rozpínání trnů, hlavně menších průměrů, je ocelovou kuličkou, viz. obr. 2. Těleso 1 trnu se upíná buď v universálním sklíčidle, nebo v ku­želové dutině ve vřetenu obráběcího stroje. Těleso 1 má stupňové vrtání, vrtání men­šího průměru (přesnosti H7), v němž jsou smykově uloženy kuličky 4 a 5, je za­končeno kuželovým dnem s vrcholovým úhlem 90°. Upínací čep trnu je jednou nebo dvakrát rozříznut. Mezi kuličkami je smykově uložen krátký válcový čípek 2. Ob­robek se upíná tlakem kaleného šroubu 3 zakončeného kuželem. Tento tlak přenášejí zadní kulička 4 a čípek 2 na přední kuličku 5, která pak rozpíná upínací (přední) čep trnu. Upínací šrouby 3 mají vnitřní šestihrany.

Takto se upínají součásti s kalibrovanou dírou. Tyto trny upínají obrobek rovněž svým předním rozpínacím čepem, při čemž při své krátké upínací délce jsou poměrně tuhé.

 


 

Trny rozpínané kuličkou hrotové

Obrázek č. 3 znázorňuje hrotový rozpínací trn s kuličkou (upíná se mezi hroty). Těleso 1 trnu má stupňové vrtání, jehož stupeň většího průměru je kalibrovaný a přechází kuželovou plochou do menšího stupně. Upínací část tělesa, která je třikrát naříznuta, se rozpíná tlakem otočného hrotu 6 skrze válcový čípek 2 na kuličku 3. Válcový čípek 2 je smykově uložen ve vrtání tělesa 1 a proti pootočení zajištěn válcovým kolíkem 4. Obrobek se při práci unáší kolíkem 5 zašroubovaným v drážce unášecí desky 7, který zapadá do díry v přírubě obrobku.

 

 

trn hrotový rozpínaný kuličkou

 


 

Rozpínací trny s kuželovým kolíkem

Nejjednodušší rozpínací trny jak po stránce konstrukční, tak i výrobní jsou trny, které se rozpínají zarážením kaleného kuželového kolíku s kuželovitostí 1 : 30 až 1 : 50. Kolík má na konci čtyřhran, pomocí kterého se uvolňuje kolík, a tím i obrobek po skončeném obrábění. Upínací část trnu je podle velikosti průměru rozříznuta třikrát až čtyřikrát.

Trnů této konstrukce se používá jak v kusové, tak i sériové výrobě. Trny pro kusovou výrobu mohou být i nekalené. Rozsah upínání těchto trnů je asi 0,5 mm. Obvyklé provedení trnu pro upínání součástí menších průměrů je na obr. 4.

 

 

hrotový trn rozpínaný kuželovým kolíkem

Rozpínací trny pro součásti s průměrem upínací díry od 40 mm výše se provádějí podle obr. 5.

 

 

trny rozpínací hrotové pro průměry 40mm a výše

Pro menší a úzké obrobky jsou vhodné trny podle obr. 6, jejichž upínací část, aby lépe pružila, je prodloužena a v pružící části zeslabena.

 

 

trny rozpínací a hrotové pro menší a úzké obrobky

Trny nejmenších průměrů (0 8 až 15 mm), u nichž by mohl snadno prasknout kalený upínací čep (2) při narážení rozpínacího kolíku (1) se provádějí podle obr. 7. Upínací čep 2 je nalisován do tělesa 3 trnu a proti uvolnění je zajištěn pojišťovacím šroubem 4.

Aby se obrobky na trnu upínaly soustředně, je důležité, aby se při výrobě trnů dodržel správný technologický postup. Upínací čep trnu, jakož i jeho kuželová stopka (vodicí kužel) se musí brousit v hrotech, z nichž jeden je opřen v středícím důlku kuželového kolíku 1, který byl předem nalícován do hotově obrobené kuželové díry v upínacím čepu.

Výhodou těchto trnů proti trnům, které se rozpínají zašroubováním upínacího
kužele je to, že se u nich na upínací část nepřenášejí nepřesnosti (házení aj.) upínacího kužele, vzniklé nesouosostí závitu, popř. vodící válcové plochy. Proto je i otáčení jejich upínacích ploch geometricky přesnější, takže se dosáhne i větší přesnosti obrobené součásti.       ‘

V některých dřívějších socialistických  podnicích byly tyto trny normalizovány buď celé, nebo jen některé jejich části.

 

 


 

Přečtěte si také :