KOVOVÝROBA
  • TECHNOLOGICKÉ MOŽNOSTI
  • STROJNÍ VYBAVENÍ
  • PROJEKTY
  • PRODEJ
  • 3D TVORBA
TECHNOLOGIE
  • MATERIÁLY
  • ŘEZNÉ PODMÍNKY NÁSTROJŮ
  • VÝROBNÍ PROCESY
JAK TO UPNOUT ?
  • JAK UPNOUT NÁSTROJ
  • JAK UPNOUT OBROBEK
JAK TO VYROBIT ?
  • TABULKY
  • TEORIE OBRÁBĚNÍ
  • TIPY Z PRAXE
JAK TO NABROUSIT ?
  • BROUŠENÍ NÁSTROJŮ
  • GEOMETRIE NÁSTROJŮ
  • OPTIMÁLNÍ NASTAVENÍ
  • OSTŘENÍ V PRAXI
ZAJÍMAVOSTI
  • Stroje v ČSR
  • Z historie
UKÁZKY VÝROBY
p1050881 p1040787 P1030267 p1080734
www.tumliKOVO.cz-česky www.tumliKOVO.cz-english www.tumliKOVO.cz-deutsch www.tumliKOVO.cz-по-русски www.tumliKOVO.cz-en français www.tumliKOVO.cz-in italiano www.tumliKOVO.cz-en español www.tumliKOVO.cz-português www.tumliKOVO.cz-po polsku www.tumliKOVO.cz-japan
TOPlist

 V několika předešlých článcích jsem velice podrobně popisoval postupy při  broušení obvodových břitů rotačních nástrojů, zejména válcových nástrčných fréz,  také válcových stopkových fréz a nebo úhlových fréz. Broušení čelních břitů fréz není tak složité jak broušení břitů obvodových zejména šroubovitých, alespoň co se zručnosti týče.

broušení čelní frézy na čelních břitech

Protože jak frézy nástrčné, tak frézy stopkové se mohou vyskytovat ve variantě „čelní“, popíšu zde podrobně postup při broušení těchto čelních břitů čelních válcových fréz, který platí všeobecně jak pro variantu nástrčnou, tak pro variantu stopkovou.

Opět platí zásada ostřit často a málo. V případě rovnoměrného namáhání břitů v různých hloubkách záběru frézy dochází k rovnoměrnému otupení všech břitů, tedy čelního, přechodového a obvodového.

otupení obvodových břitů

otupení čelního a přechodového břitu

V případě šlichtování (jemného úběru třísky) kdy hloubka řezu je menší jak výška přechodového ostří, stačí naostřit jen toto a čelní břit, v případě opravdu velmi malé třísky stačí někdy přebrousit jen břit čelní tak, aby hrana spoje čelního a přechodového ostří byla opět ostrá.

 V tomto konkrétním případě na fotkách, je ale nutné naostřit všechny tři výše zmiňované břity. Na začátku článku jsem zmínil, že broušení obvodových břitů jsem již vysvětloval. V dalším textu popíšu naostření čelního a přechodového břitu.

Oba tyto břity ostříme ve většině případů běžného přeostření na jejich hřbetech.

Tato konkrétní fréza má 16 zubů a je ostřená na trnu tak jak byla vytažená z frézky. Upnutí je tedy řešeno do děličky s ISO 50 kuželem tak jak je to na  fotce.

válcová čelní fréza na trnu

USTAVENÍ NÁSTROJE  K BROUŠENÍ HŘBETŮ ČELNÍCH BŘITŮ

Protože brousíme čelní břity, nejsnáze se k jejich hřbetům dostaneme na vrchní straně frézy tak, abychom mohli brousit středem kotouče, jeho obvodem. Je tedy důležité ustavit čelní břit svisle a zároveň kolmo k rovině posuvu stolu. Způsob ustavení břitů do osy je znázorněn na následující fotce ale takto to být nemůže !

ustavení břitů do osy

Úhelníkem tedy srovnáme čelní břit na jeho hranu a pro názornost to bude  vypadat takto:

čelní břit kolmo k rovině ostření

Tento postup uděláme v jakékoli poloze utaženého kloubu (kozlíku) dělící hlavy tak, aby se kryl vrchní čelní břit s hranou úhelníku. Potom vřeteno dělící hlavy zaaretujeme a necháme v této pozici, vřeteno neuvolňujeme.

Je úplně jedno jaký počet zubů má nástroj, nejsme vázáni protilehlostí břitů, ale jen a pouze jedním libovolně ustaveným čelním břitem společně se zubovou opěrou. Také následné dělení provedeme pomocí univerzální zubové podpěry, jejíž výklopný palec je ideálním nástrojem pro rychlé přestavování břitů a jejich ostření..

Toto ustavení čelní frézy je totožné s ustavením čelních frézovacích hlav. 

Kozlík na základové desce uvolníme a natočíme směrem k čelu brusného kotouče.

natočení frézy ke kotouči

Žádaný úhel odečteme na noniu kozlíku. V tomto případě je hřbet čelního břitu frézy 10°.

nastavení úhlu hřbetu čelního břitu

Geometrie frézy nám říká, že tento čelní břit se směrem k ose frézy svažuje proto, aby nedocházelo ke dření tohoto břitu o ofrézovanou plochu. Je tedy nutné nastavení jeho sklonu směrem k ose o úhel Ηv. V tomto případě jsou to 2° a nastaví se zdvihem samotné dělící hlavy na kozlíku o tento úhel.

nastavení úhlu Hv zdvihem dělící hlavy s frézou

Takže máme nastavené úhly hřbetu čelního břitu, máme nastavený jeho sklon a hrana vrchního zubu je v ose, můžeme tedy mnainstalovat univerzální zubovou opěru kam jinam jak přímo na dělící hlavu.

univerzální zubová opěra na dělící hlavě

Já ještě vyklápím samotný palec do sklonu zubů, ale není to podmínkou, jde jen o pevný doraz a ten může být i bodový. Palec potom šroubováním přitiskneme k zubu frézy, která je stále zaaretována spolu s vřetenem.

palec ustavený k zubu

Nyní můžeme aretaci odjistit, tak aby mohl nástroj rotovat. Palec si potom nazdvihne následujiící zub, který přijde naostřit.

palec dole

palec nadzvednutý

Následuje samotné broušení čelních břitů, kteréžto je tímto způsobem rychlé a přesné.

naostřené hřbetní plochy čelních břitů

Na takto naostřených hřbetech čelních břitů můžeme vybrousit ještě zábřity, které mají menší úhel jak nastavený. Já je ale, na takto velkých frézách nedělám, a ani u nové tam nebyly.

Takže čelní břity jsou naostřené a můžem se vrhnout na přechodové ostří.

USTAVENÍ NÁSTROJE K BROUŠENÍ HŘBETU PŘECHODOVÉHO OSTŘÍ

Broušení přechodového ostří je docela věda. Říká se tomu sražení hranky, ale není to až tak přesné. V případě že potřebujeme z nějakého důvodu delší přechodové ostří musíme to nastavit podle následujícího popisu. Veškerý popis se odvíjí z této univerzální geometrie frézy a jejích základních úhlů.

Přechodové ostří se brousí podle soustavy α1 – α2. To je soustava dvou úhlů hřbetů a to úhlu hřbetu obvodových břitů a úhlu hřbetu čelních břitů.

Na to co z toho potom vznikne je to až moc složité, ale jen zdánlivě.

Takže, v případě, že máme k dispiozici dělící hlavu postup bude následující:

Fréza zůstane v dutině a jako první ustavíme břit pomocí nastavovací měrky středu do osy dělící hlavy

nastavení zubu do osy

Natočíme dělící hlavu na úhel nastavení přechodového ostří, typicky je to 45°. Zvolíme úhel hřbetu přechodového ostří (typicky stejný jak obvodových a čelních břitů) a podle prolínajících se rovin úhlů hřbetů a úhlu nastavení přechodového ostří (hodnota H ° (eta) z obrázku geometrie frézy) nastavíme hodnoty A° a B°.

Na dělící hlavě je hodnota A° její hlavní úhlový nonius rotace! a Hodnota B° je sklon dělící hlavy s frézou směrem dolů.

Hodnoty A° a B° vypočteme s těchto vzorců:

tg A° = cotg α1 . sin H °

tg B° = cotg α2 . cos H °

Po natočení ostřeného nástroje o hodnotu úhlu A° a sklonění o hodnotu B°. Podepřeme břit opět univerzální zubovou opěrou.

podepření břitu při ostření přechodového ostří

Potom už stačí pootáčet frézou a vybrušovat přechodové ostří. Jeho šířka je dána tabulkami a pohybuje se od 0,5 do 2 mm.

vybroušené přechodové ostří

Na závěr bych si dovolil poznamenat pokud to snad z článku vyplynulo, že není pravdou, že všechny frézy stopkové jsou zároveň frézami čelními. Existují běžně frézy stopkové, které mají ostří jen na obvodových břitech.

V tomto názorném případě je zábřit hlavního břitu poněkud širší než by měl být, ale nevadí to ničemu, pokud se fréza ostří časteji. Při dalším broušení se musí nabrousit celý hlavní břit a potom dobrousit zase úzký zábřit.

Teoreticky správná geometrie je taková, že na obvodových břitech, přechodovém břitu a čelním břitu je vytvořen stejně široký zábřit. Pokud postupujeme tímto způsobem, který jsem popsal v tomto článku, tak jeho vytvoření je bezproblémové. V tomto konkrétním případě, jsem přeostřoval frézu na hrubování, a tak jsem zábřity na čelních a přechodových břitech vynechal.


Přečtěte si také :