KOVOVÝROBA
  • TECHNOLOGICKÉ MOŽNOSTI
  • STROJNÍ VYBAVENÍ
  • PROJEKTY
  • PRODEJ
  • 3D TVORBA
TECHNOLOGIE
  • MATERIÁLY
  • ŘEZNÉ PODMÍNKY NÁSTROJŮ
  • VÝROBNÍ PROCESY
JAK TO UPNOUT ?
  • JAK UPNOUT NÁSTROJ
  • JAK UPNOUT OBROBEK
JAK TO VYROBIT ?
  • TABULKY
  • TEORIE OBRÁBĚNÍ
  • TIPY Z PRAXE
JAK TO NABROUSIT ?
  • BROUŠENÍ NÁSTROJŮ
  • GEOMETRIE NÁSTROJŮ
  • OPTIMÁLNÍ NASTAVENÍ
  • OSTŘENÍ V PRAXI
ZAJÍMAVOSTI
  • Stroje v ČSR
  • Z historie
UKÁZKY VÝROBY
P1010357 P1030630 p1110114 P1030707
www.tumliKOVO.cz-česky www.tumliKOVO.cz-english www.tumliKOVO.cz-deutsch www.tumliKOVO.cz-по-русски www.tumliKOVO.cz-en français www.tumliKOVO.cz-in italiano www.tumliKOVO.cz-en español www.tumliKOVO.cz-português www.tumliKOVO.cz-po polsku www.tumliKOVO.cz-japan
TOPlist
Velice staré a velmi zajímavé plnohodnotné stroje si přímo říkají o generální opravu, zejména jedná-li se o tak zvučnou značku jako je Leinen & Boley. Je v podstatě jedno, že se jde o jednoduchý pákový stroj určený zejména na dokončovací práce drobnějších dílů. I tento může po velmi důkladné a šetrné generální opravě sloužit k plné spokojenosti v rámci svých možností a k účelu svého původního zaměření. Protože mne mimo jiné zajímají právě staré obráběcí stroje, rozhodl jsem se zachránit tohoto drobka před velmi nejistým osudem a vrátit mu původní vzhled a především funkci.
Fotky a postup prací budu průběžně doplňovat, jelikož nemám čas dělat na soustruhu přes den, tak tuhle generální opravu řeším přes večery po smysluplnější práci. Generální oprava je vzhledem k velikosti soustruhu plně v rámci mých možností, takže nejsem nucen si cokoli zadávat. Článek není nutné brát jako dogma o přesném postupu prací, jednak využívám vlastních technologických možností a také se někdy řídím tím do čeho se mě chce zrovna pustit.

Původní stav

Soustruh jsem odkoupil od jednoho pána, který si z tohoto soustruhu chtěl údajně zhotovit základ pro dřevoobráběcí stroj. Původní fotografie jsou níže.

celkový pohled s rozměry


vrchní suport


detail vrchního suportu s natáčením


celkový zadní pohled

 

Velkým problémem se může zdát vřeteník, ve kterém je opravdu neidentifikovatelná kuželová dutina, kterou jsem se ani nesnažil poměřit (je to něco mezi Mk2 a Mk1), vzhledem ke stáří stroje zřejmě Brown and Sharpe, jak říkám nestudoval jsem, jelikož vřeteník z původního stroje jak popíšu dále v článku jsem nehodlal vůbec použít, měl jsem jiný, ten stejný ovšem s kuželem Mk3 a osazením na kleštiny Schaublin.

spodní pohled


vřeteník

 

Soustruh zřejmě prošel několikaletým působením povětrnostních vlivů, zejména bylo patrné působení vlhkosti a s tím spojená hloubková koroze některých dílů. Naštěstí se toto netýkalo smykových ploch suportů. Jen lože bylo částečně chyceno. O nátěru bych řekl jen to, že byl pouze obnovován, v dřívější době se jej snažil někdo očistit, zřejmě i obrousit a natřít, vše samozřejmě bez řádného vykytování. barvou bylo zaplácáno takřka vše včetně držáků pák. Nutno podotknout, že odstín byl zvolen zřejmě podle původního (tmavěmodrošedá), která se mi ale nelíbí a tak jsem po krátké úvaze navzdory originálním odstínům soustruhů Leinen zvolil svěží a líbivou hráškovou zeleň.

Lože

Ložem jsem sice nezačínal, ale protože to je základ, zaslouží si být v popisu v popředí. Lože bylo obroušeno na holou litinu a kompletně odmaštěno. podle zaschlých pilin byla hlavním materiálem při obrábění zřejmě mosaz. Zajímavostí byla přítomnost ještě slévárenského písku, který byl v dutině lože v rozích, zřejmě se jim to nechtělo vyklepávat při výrobě a tak to jen zaplácali barvou. Celkem úsměvné při pomyšlení, že to byla top liga mezi podobnými stroji. Fotky z čištění jsem nepořizoval, bordel kolem toho si umí každý představit. Dalším postupem bylo kytování, broušení, kytování broušení atd.

vykytované lože


detail původního stavu lože


detail leinen


spodní část lože po kytu


lože po laku


detail laku

 

U těchto pákových soustruhů se příčný i podélný suport nepohybuje po loži přímo, ale je aretovám na loži šroubem s excentrem, jehož konec chodí v T drážce která prochází středem lože a která je využívána k upínání také vřeteníkem.
Dalším postupem prací bylo broušení lože na brusce na plocho.

Broušení lože

V první řadě bylo velmi důležité určit referenční body pro upnutí lože na magnetické desce, vzhledem k opotřebovanosti lože to sice bylo jedno, ale není nezbytné brousit více než je zdrávo. Referenční body jsou konce lože, které se upne na magnetickou desku.

lože soustruhu leinen před broušením


broušení spodní plochy podle lože

 

Protože vedlejší plocha lože je ve stejné výšce jako vrchol prisma, je upnutí víceméně vyřešeno. Tímto postupem si zajistím základní rovnoběžnost se spodní upínací deskou, na kterou potom lože při broušení upnu. Broušeno kotoučem C 49 36L 9V.
Po obroušení spodní plochy následuje upnutí na magnet pomocí obroušené spodní strany a založení lože úhelníky.

upnutí lože na elmag. desku

 

Před samotným upnutím lože jsem musel změřit úhel prisma, který je 60° a předem orovnat brusný kotouč na speci přírubě, který jsem potom jen nasadil a po vyrovnání lože brousil jako první hlavní vodící prisma. Protože jsem neměl k dispozici stejný 36L kotouč tak jsem použil korundový 46J, zaúhlovaný podle sinusového pravítka na levá 30° a pravá 30°. Na obrázku není kostka s upnutým diamantem, s kterým jsem po tom pravítku jezdil sem a tam až byla plocha v úhlu a délce jako jsem potřeboval.

orovnání kotouče na přesný úhel prisma


vyrovnání lože na magnetu podle úchylkoměru

 

Z hodnot levé a pravé strany na nulu jsem zjistil propadnutí středu lože z důvodu opotřebení o cca 0,05mm, což by nebylo zas až tak drastické, ale když už se to dělá…….
Dalším krokem bylo broušení zadní a přední strany prisma orovnaným kotoučem. Brousit se musí při nerovnostech rychle aby se lože příliš nezahřívalo a potom, když už kotouč zabírá při záběru po celé ploše pomalu s přestávkami na chladnutí po velmi malých úběrech v řádu cca 0,002 do řezu.

broušení zadní strany prisma


broušení přední strany prisma

 

Po této operaci jsem přebrousil vedlejší rovnou vodící plochu spolu s vrcholem prisma do absolutní roviny. U tohoto lože je funkční především úhlová prisma, která vede suport a popřípadě koník a zadní rovná plocha, o kterou se suport opírá.
Následovalo už jenom designové přebroušení dna lože v místech T drážky a také vertikálních ploch zadní rovné plochy. Tyto zřejmě původně, stejně jako dno, nebyly broušené, ale pouze natřené barvou. Naposledy jsem obrousil úhlovým kotoučem veškerá sražení T drážky a zadní rovné plochy.

broušení zadní rovné opěrné plochy lože


estetické broušení nefunkční části dna lože

 

Před broušením svislých ploch byly předem orovnány boky brusného kotouče na úhel 4° svažujíc se směrem ke středu. Při průměru 250mm nového kotouče se tak dá využít hloubka cca 60mm, což není zlé.
V současnosti zvažuji zaškrabání ploch lože ne ani tak kvůli nutnosti, ale spíše kvůli estetice. Lože nebude nijak namáháno smykem, přestavování suportu nebude tak časté , takže v pohodě budou vyhovovat broušené plochy, navíc suporty jsem zaškrabával a hlavní, který se stýká s ložem bude škrabán taky jako protikus broušeného lože.

hotové obroušené plochy lože soustruhu Leinen & Boley


Suporty

Hlavním podélným, příčným a vrchním malým podélným suportem jsem se zabýval jako první ještě před broušením lože. Jejich stav nebyl vůbec tak špatný jak by se mohlo zdát z původních fotografií, každopádně jsem jim dopřál kompletní ozdravnou kůru v podobě přebroušení prisma do rovnoběžnosti a kompletnímu zaškrabání vodících kluzných ploch proti sobě. Závěrem jsem všechny plochy, které jsou funkční, zejména pak plochy pro upínání nožové hlavy přední na vrchním malém suportu a plocha pro upínání zadní nožové hlavy na příčném suportu, přebrousil najemno opět na brusce naplocho do stavu jaké měli po vyjetí z fabriky.
Některé fotky původního stavu suportů se mě nepovedly, tak dám jenom tu nejméně zkaženou.

suporty v původním stavu


detail hlavního suportu

 

Čištění a broušení suportů proběhlo vícemnéně standartně za pomocí věrných kamarádů rozbrušky, lamelového kotouče, drátěného kartáče, acetonového ředidla starých hader a smirkového papíru. Je zbytečné se o tom rozepisovat stejně jako o kytování, je to hodně bordelu a málo chuti do práce. Ke kytování bych jenom uvedl, že všechny litinové nefunkční plochy jsem vykytoval několika vrstvami středně hrubého karosářského tmelu a brousil vesměs ručně až do perfektního povrchu, který jsem potom šplíchl plničem se základem, ten „šprickyt“ je potom rozleštěný před samotným lakem brusným papírem zrnitosti 600.

suporty po vykytování

Broušení, lícování a zaškrabávání suportů

Tahle práce je poměrně snadná pokud má člověk správné, a především všechny pomůcky. Základem je přesná tušírovací příměrná deska, dále tušírovací barva, nejlépe berlínská jemná modř rozmíchaná v řídkém oleji, vhodný škrabák, úhlové příměrné pravítko na rybiny ,dobré oči a především dvě silné ruce a spousty nervů a trpělivosti.

příměrná deska, barva a hlavní suport nachystaný na zaškrabání

 

Podle původního plánu jsem chtěl roviny suportů přebrousit naplocho a pak jenom nazdobit škrabákem, ale protože z druhé strany ploch není nic rovnoběžného na co by se to dalo upnout a já byl línej to podkládat a vymýšlet forichtungy, tak jsem si řekl, že ty hlavní plochy radši zaškrabu, což mi připadalo jednodušší než se mordovat s upnutím na magnetu.
V první řadě je důležité si uvědomit, které plochy jsou důležité a které musí být rovnoběžné. U hlavního suportu, který leží na vrchním obrázku na příměrné desce jsou to rovné plochy suportu, které musí být vůči sobě v rovině, rybiny musí být rovné, ale vůči sobě nemusí být rovnoběžné, protože systém přítlaku lišty není klínem, ale několika dotahovacími stranovými šrouby velmi zajímavé koncepce, kterou jsem ještě nikdy neviděl, ale je to geniálně vymyšleno (popíšu dále).

deska s nanesenou tušírovací barvou a suportem

 

Po velmi hektickém týdnu mám zas chvilku na psaní, takže můžu pokračovat. Začal jsem největším kusem, kterým je vrchní deska příčného suportu. Tento díl je kus, ve kterém je uchycena vymezovací lišta, stejně jako je tomu v případě vrchního podélného malého suportu. Jelikož je vymezovací lišta dotlačována na základ šrouby a není klínového tvaru, je v podstatě jedno, jestli jsou plochy rybin na tomto díle rovnoběžné. Naopak na protikusu, který je vodící částí tohoto dílu je toto nutné. Velklá nevýhoda jsou rybiny s úhlem sklonu 45°. Takovou variantu jsem neočekával a především jsem na ni neměl příměrné pravítko. Původně jsem si říkal, že bych si ten kousek vyrobil z litinového bloku, ale protože jsem línej, tak jsem to nakonec odpískal a zbrousil jen díly které mají být skutečně rovnoběžné.
No ale na začátek, jako hlavní plochy, které je potřeba srovnat jsou rovné části rybin. Na spodním obrázku je opis suportu na tušírovací desce s barvou, takhle se tušírovací barva opsala na suport. Je tam jasně viditelná vyvýšenina na pravé straně, která zvedá celou plochu nad tušírovací desku, pro lepší ilustraci jsem se suportem zatočil na desce(vyvýšeniny opsali kroužky).

první opis tušírovací barvy na suportu

 

Je pochopitelné, že to co je modré musí pryč. Cílem je, dosáhnout opisu modré barvy na celé ploše opracovávaného dílu. Čím více se budeme blížit výsledné hodnotě, tím více plochy musíme škrábat. Ve výsledku je ideální plochou barvou pokrytá plocha škrabaného dílu. Protože jsem tento suport škrabal a opisoval celkově desetkrát, budou fotografie z opisů a škrabání pod těmito čísly. Po prvním horním opisu následovalo škrabání s tímto výsledkem:

opis tušírovací barvy č.2


zaškrabání opisu č. 2

 

Jak je vidět z vrchní fotografie, je odškrabána jen ta část, která je pokrytá barvou.

opis tušírovací barvy č.3

 

Tady se to zdá lepší, cílem je dosáhnout pokrytí barvou celé plochy bez ohledu na velikosti map.

odškrabání opisu č.3


opis tušírovací barvy č.4

 

Lepší a lepší, to co je modré musí pryč, aby klesla k tušírovací desce i část, která se nachází vpravo. Následuje škrabání a další opis.

opis tušírovací barvy č.5

 

Ještě pořád je to na tu pravou stranu málo, navíc je vidět, že někde jsem zabral více a někde méně. Znovu tedy škrabáno, nanesena nová vrstva barvy na tušírovací desku a nový opis barvy na škrabaný díl.

opis tušírovací barvy č.6


škrabání opisu č. 6


opis tušírovací barvy č.7


opis tušírovací barvy č.8

 

Tady už to vypadá poměrně slušně, nicméně vrchní střed na obrázku by mohl jít dolů. Budu tedy pokračovat dál v zaškrabávání. Další fotografie je už po zaškrabání protikusu spodního suportu na barvu kdy vrchní díl sloužil jako etalon rovných ploch pro protikus na obrázku vpravo.

hlavní příčný suport po zaškrabání s protikusem

……………pokračování v díle č.2

Přečtěte si také :