KOVOVÝROBA
  • TECHNOLOGICKÉ MOŽNOSTI
  • STROJNÍ VYBAVENÍ
  • PROJEKTY
  • PRODEJ
  • 3D TVORBA
TECHNOLOGIE
  • MATERIÁLY
  • ŘEZNÉ PODMÍNKY NÁSTROJŮ
  • VÝROBNÍ PROCESY
JAK TO UPNOUT ?
  • JAK UPNOUT NÁSTROJ
  • JAK UPNOUT OBROBEK
JAK TO VYROBIT ?
  • TABULKY
  • TEORIE OBRÁBĚNÍ
  • TIPY Z PRAXE
JAK TO NABROUSIT ?
  • BROUŠENÍ NÁSTROJŮ
  • GEOMETRIE NÁSTROJŮ
  • OPTIMÁLNÍ NASTAVENÍ
  • OSTŘENÍ V PRAXI
ZAJÍMAVOSTI
  • Stroje v ČSR
  • Z historie
UKÁZKY VÝROBY
P1030570 P1040877 p1040789 P1050148
www.tumliKOVO.cz-česky www.tumliKOVO.cz-english www.tumliKOVO.cz-deutsch www.tumliKOVO.cz-по-русски www.tumliKOVO.cz-en français www.tumliKOVO.cz-in italiano www.tumliKOVO.cz-en español www.tumliKOVO.cz-português www.tumliKOVO.cz-po polsku www.tumliKOVO.cz-japan
TOPlist

Drsnost povrchu je důležitým činitelem zejména pro dynamicky namá­hané součásti, které se začínají porušovat zpravidla od povrchu. Větší drsnost tedy nepříznivě působí na únavovou pevnost součástí, a popřípadě i na jejich odolnost proti otěru. 

Obrobená plocha není v žádném případě ideálně hladká. Vykazuje vždy určitý stupeň drsnosti, který je určen mikronerovnostmi vzniklými při obrábění. 

Drsnost obrobené plochy je způsobena stopami, které na ní zanechá břit nástroje. Druh a stupeň drsnosti závisí na způsobu obrábění, na fyzikálních a mechanických vlastnostech obráběného materiálu, na jakosti, tvaru a geo­metrii břitu, na řezných podmínkách, zejména na velikosti posuvu a na řezné rychlosti. Drsnost povrchu dosahovaná při obrábění může být dále ovliv­ňována tuhostí soustavy stroj - nástroj – obrobek, způsobem upínáni obrobku, řeznou kapalinou, třením třísky a nástroje o obrobený povrch, opotřebením nástroje apod. 

Drsnost povrchu obrobené plochy je zpravidla různá v příčném a v podélném směru. Příčný směr je kolmý ke směru řezného pohybu, podélný je s řezným pohybem rovnoběžný. 

U některých způsobů obrábění je drsnost povrchu obrobené plochy větší v příčném směru (soustružení, hoblování, vrtání, vyvrtávání), u jiných způsobů obrábění je větší ve směru podélném (frézování). U dokončovacích operací je drsnost v obou směrech téměř stejná (obroušení, honování, lapování). Stupeň drsnosti určujeme zásadně ve směru největší drsnosti. 

K hodnocení nebo výpočtu drsnosti povrchu slouží šílené vzorce, které tady nebudu vypisovat a posuzuje se a měří různými způsoby. Důležitá je hodnota Ra,  která se předepisuje na výkresech v případě výroby a je to střední aritmetická úchylka tedy střední hodnota vzdáleností bodů zjištěného profilu od jeho střední čáry (středí hodnota nejvyšších a nejnižších bodů). 

střední aritmetická úchylka

Pro praktické použití slouží porovnávací měrky pro různé způsoby obrábění, broušení, frézování, soustružení, hoblování atd. 

K předepisování drsnosti obrobené plochy na výkresech obrobků se po­užívají číselné hodnoty Ra podle řady uvedené v následující tabulce a je to číslo udávající drsnost v mikrometrech [μm]. Předepsané číslo udává nejvýše dovolenou drsnost po­vrchu příslušné plochy. 

Středníaritmetická úchylka Ra [µm]  Výškanerovností  Rz[µm]  Středníaritmetická úchylka Ra [µm]  Výškanerovností Rz[µm] 
základnířada praktickářada základnířada praktickářada základnířada praktická řada základnířada praktickářada
0,008   0,032   1,00   4,0  
0,010   0,040   1,25   5,0  
0,012 0,012 0,050 0,050 1,60 1,6 6,3 6,3
0,016   0,063   2,0   8,0  
0,020   0,080   2,5   10,0  
0,025 0,025 0,100 0,1 3,2 3,2 12,5 12,5
0,032   0,125   4,0   16  
0,040   0,160   5,0   20  
0,050 0,05 0,20 0,20 6,3 6,3 25 25
0,063   0,25   8,0   32  
0,080   0,32   10,0   40  
0,100 0,1 0,40 0,4 12,5 12,5 50 60
0,125   0,50   16   63  
0,160   0,63   20   80  
0,20 0,2 0,80 0,8 25 25 100 100
0,25   1,00   32   125  
0,32   1,25   40   160  
0,40 0,4 1,60 1,6 50 50 200 200
0,50   2,0   63   250  
0,63   2,5   80   320  
0,80 0,8 3,2 3,2 100 100 400 400

Je-li třeba, aby drsnost povrchu byla dodržena v určitých mezích, předepíší se obě mezní hodnoty drs­nosti. U ploch, u nichž není uveden žádný předpis drsnosti, se nekladou na drsnost povrchu žádné zvláštní požadavky. 

Stupeň drsnosti se volí podle funkce obrobené plochy a v závislosti na tvarové a rozměrové toleranci. Stupeň drsnosti tedy závisí na tom, zda jde o plochy dosedající na sebe ve spojení pevném, posuvném, otáčivém, nebo jsou-li to plochy se zvláštními požadavky (např. na těsnost), nebo plochy volné. 

V další tabulce je vztah mezi drsností povrchu Ra [µm] a stupněm lícování. 

Rozsah rozměrů (mm) Stupeň přesnosti 
IT5 IT6 IT7 IT8 IT9 IT 10 IT 11 IT 12
Drsnost Ra [µm]
1-     3 0,2 0,4 0,4 0,8 1,6 3,2 3,2 6,3
3-    6 0,2 0,4 0,8 0,8 1,6 3,2 6,3 6,3
6-   10 0,4 0,4 0,8 1,6 1,6 3,2 6,3 12,5
10-  18 0,4 0,8 0,8 1,6 3,2 .3,2 6,3 12,5
18-  30   0,4 0,8 1,6 1,6 3,2 6,3 6,3 12,5
30-  50 0,8 0,8 1,6 3,2 3,2 6,3 12,5 12,5
50- 80 0,8 1,6 1,6 3,2 3,2 6,3 12,5 12,5
80-120 0,8 1,6 1,6 3,2 6,3 6,3 12,5 25
120-180 1,6 1,6 3,2 3,2 6,3 12,5 12,5 25
180-250 1,6 1,6 3,2 3,2 6,3 12,5 12,5 25

 

Drsnost povrchu dosahovaná při běžném obrábění je informativně nejužitečnější.

  

Obrábění  Drsnost povrchu Ra            [µm] 
Druh  Způsob 
Soustružení  jemné  1,6             (0,8) 
velmi jemné  0,4             (0,2) 
Frézování  čelní jemné  3,2            (1,6) 
čelní velmi jemné  1.6 
válcovou frézou — jemné  3,2            (1,6) 
Vrtání děr  šroubovitým vrtákem  12,5          (6,3) 
výhrubníkem  6,3             (3,2) 
zahlubováni a zarovnávání  6,3             (3,2) 
vystružování  1,6              (0,8) 
Vyvrtávání  jemné  1,6             (0,8) 
velmi jemné  0,4             (0,2) 
Hoblování  jemné  3,2             (1,6) 
velmi jemné  1,6             (0,8) 
Protahování  jemné  0,8 
Broušení  mezi hroty obvodové jemné  0,4            (0,2) 
zvlášť jemné speciálními kotouči  0,025 
bezhroté  0,4            (0,2) 
vnitřní jemné  0,4            (0,2) 
zvlášť jemné  0,025 
na plocho obvodové  0,4            (0,2) 
čelní –  křížový výbrus  0,4            (0,2) 
Lapování  jemné  0,1 
velmi jemné  0,05   až    0,005 
Honování a superfinišování  jemné  0,1 
velmi jemné  0,025 
Stupně drsnosti uvedené v závorkách lze dosáhnout jen za zvlášť příznivých podmínek obrábění 

 

V další tabulce jsou optimální drsnosti povrchů se zřetelem na stupeň lícování.

  

Způsob obrábění  Stupeň přesnosti IT 
  6  10  11  12 
Lapování  0,05  0,1                      
Honování  0,05  0,1                      
Broušení bezhroté a mezi hroty     (0,2)  0,4  0,4  0,4  0,8          
Broušení děr        (0,4)  0,4  0,4             
Broušeni na plocho obvodové     (0,2)  0,4  0,4  0,8             
Broušení na plocho čelní, křížový výbrus        (0,2)  0,4  0,4  0,8          
Vyvrtá vání diamantovým nástrojem     (0,2)  0,4  0,4                
Vyvrtávání        (0,8)  1,6  1,6  3,2          
Protahování        (0,4)  0,8  0,8  1,6          
Vystružování           (0,8)  0,8  1,6     3,2    
Soustružení           (0,8)  (1,6)  1,6  3,2  3,2  6,3 
Frézování čelní a válcovou frézou              (1,6)  (3,2)  3,2  3,2  6,3 
Frézování drážek              (1.6)  3,2  6,3  12,5    
Hoblování              3,2  3,2  6,3  6,3  12,5 
Předvrtávání a převrtávání                    (6,3)  12,5    
Vrtání v přípravku                    (6,3)  12,5  12,5 
V závorkách uvedených stupňů drsnosti pro příslušné stupně přesnosti lze dosáhnout jen za zvláštních podmínek 

  


Přečtěte si také :