Hrotová bruska Studer OB je jedním z řady ikonických strojů švýcarské produkce první poloviny dvacátého století. Vyniká především svou univerzálností, na malé rozměry robustností a koncepcí s oboustranným vřeteníkem, mechanickým posuvem a přísuvem, dále pak dvojitým vedením příčného posunu, kdy toto vedení může být nejenom úhlově natočeno, ale zároveň taky plynule ručně ovládáno. Další výhodou je vrchní natáčecí stůl se oboustrannou stupnicí (na levé straně v % stupňů a na pravé ve stupních reálných) a s univerzální T drážkou, dále univerzální natáčecí vřeteník s integrovaným dělícím kotoučem a typickou dutinou pro kleštiny a koncem vřetene W20 tak jak na soustruzích Schaublin. Její všestranné využití je v broušení vnějších, vnitřních válcových a kuželových ploch s dalším rozsáhlým příslušenstvím potom k broušení čelních ploch, ale také nástrojů.
Bruska je přímým nástupcem typu OA, které se komerčně začaly vyrábět již v roce 1918. Modely OB se potom vyráběly v nezměněné koncepci od roku 1929 až do roku 1972. Celkem bylo modelu OB vyrobeno 1493ks přičemž zhruba v polovině série v roce 1953 došlo k menší modernizaci, která obnášela úpravu náhonové kladky brusného vřetene, která mohla být vyjmuta, aniž by bylo potřeba uvolnění ložisek, dále odstranění čerpadla chladící emulze naháněného složitým mechanismem přímo od hnané hřídele předloh a jeho nahrazení čerpadlem elektrickým, vypuštění plochého řemene a napínáku od motoru a jeho nahrazení řemeny klínovými, drobnou designovou úpravou odlitků pák, čepu vrchního stolu, ložisek příčného šroubu, ložisek kladek atp. Tyto změny se nedotkly koncepce stroje, jen jeho funkčních částí, typicky výměna bronzových pouzder náhonových kladek za kuličková ložiska, zakrytování pracovního prostoru atp. Po celou dobu zůstala složitá mechanická koncepce posuvu stolu a princip přidávání do řezu v úvraťovém mechanismu, nikde není žádná hydraulika, všechny pohony, posuvy a rotace vychází pouze z hlavního elektromotoru.
Bruska při své subtilnosti, hmotnosti 700kg a opravdu skromných prostorových nárocích má poměrně slušné parametry co se týče broušení, kdy největší průměr součástky je 100mm při osové výšce 75mm a s délkou broušené součásti 400mm, celkový automatický samočinný posun je 425mm, kdy je počítáno s přeběhem brusného kotouče, který může mít šířku až 25mm. Hlavní brusný kotouč na levé straně je potom používán v typických rozměrech 250x76x13-25 mm tedy poměrně standardní sehnatelné rozměry, pravý pomocný je potom v rozměrech 175x32x13
Sháněl jsem ji zhruba 12 let a teprve minulý rok se mi podařil sehnat výjimečně zachovalý kus s prakticky kompletním příslušenstvím po jednom zesnulém pánovi s Kolína nad Rýnem, milovníkovi švýcarských strojů a velkému nadšenci jak mi potvrdila i jeho manželka. Protože k tomu bylo opravdu velké množství přípravků a bruska stála skoro patnáct let ve skladu, bylo nutné provést kompletní rozborku včetně vyčištění, sem tam zaškrabání atp. Dílů bylo neskutečně velké množství a tak mě ta celková generálka zabrala necelých 5 měsíců a to jsem dodělával opravdu jen pár chybějících součástek včetně štítků buď podle obrázků z katalogu nebo odměřených původních dílů. Výroba sestavy nebo celku mne minula, a tak se mně podařilo brusku dostat do prakticky původního továrního stavu.
Protože to je takový jednorožec, tak reálných informací a zkušeností je na netu jak šafránu a to už jsem pár atypických strojů skládal, tento byl ale jednoznačně nejsložitější. Dalo by se s nadsázkou říct, že jen kompletním rozebráním a znovu poskládáním dostane skutečný uživatel opravdu reálnou představu o jednotlivých funkcích. Měl jsem nastudováno stovky fotografií do detailů, veškerou literaturu, vše co kdo k tomu napsal a přesto jsem jak při rozebírání tak při skládání mnohdy pěkně tápal a to jsem měl k dispozici ať už stažené výkresy obou modelových řad, tak originální dokumentaci, kterou jsem dostal se strojem. Přesto se i v identických modelových řadách vyskytují mezi stroji drobné odchylky v podobě nálitků, či otvorů a na které neodkazuje ani katalog ani manuál, jak už v obrázcích tak v textu a které bych chtěl popsat včetně výhod, ale i nevýhod stroje. Něco se mi podařilo identifikovat a pár věcí ne a tak se jen domnívám, k čemu mohly ve skutečnosti sloužit. No a protože se jedná o opravdu složitý mechanický stroj a nafotil jsem stovky fotografií, tak si ten popis rozdělím do několika článků, pokud tím alespoň částečně někomu dalšímu pomohu budu rád, a pro zbytek alespoň seznámení s krásným švýcarským strojem a kusem historie.
- Studer OB
- Rozborka
- Renovace
- Skládání
- Příslušenství a přípravky
Přečtěte si také :
Tak tohle jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít, vyrobit si nějaké ty lícní desky pro můj nový s ...
Další projekt pro vřeteno soustruhu Schaublin SV 102VM typu W20. Litinová unášecí deska s ocel ...
Další z mých počinů pro můj momentálně pomalu generálkovaný Schaublin SV 102VM, jsou příruby skl ...
Na několika obrázcích zkusím popsat základní upínače nástrojových brusek. K BN 102 se dodávaly p ...
Tento bezkonkurenčně nejužitnější přípravek rozšiřuje možnosti nástrojových brusek BN 102, ale i ...





























