KOVOVÝROBA
  • TECHNOLOGICKÉ MOŽNOSTI
  • STROJNÍ VYBAVENÍ
  • PROJEKTY
  • PRODEJ
  • 3D TVORBA
TECHNOLOGIE
  • MATERIÁLY
  • ŘEZNÉ PODMÍNKY NÁSTROJŮ
  • VÝROBNÍ PROCESY
JAK TO UPNOUT ?
  • JAK UPNOUT NÁSTROJ
  • JAK UPNOUT OBROBEK
JAK TO VYROBIT ?
  • TABULKY
  • TEORIE OBRÁBĚNÍ
  • TIPY Z PRAXE
JAK TO NABROUSIT ?
  • BROUŠENÍ NÁSTROJŮ
  • GEOMETRIE NÁSTROJŮ
  • OPTIMÁLNÍ NASTAVENÍ
  • OSTŘENÍ V PRAXI
ZAJÍMAVOSTI
  • Stroje v ČSR
  • Z historie
UKÁZKY VÝROBY
p1060587 P1050119 p1110233 p1060883
www.tumliKOVO.cz-česky www.tumliKOVO.cz-english www.tumliKOVO.cz-deutsch www.tumliKOVO.cz-по-русски www.tumliKOVO.cz-en français www.tumliKOVO.cz-in italiano www.tumliKOVO.cz-en español www.tumliKOVO.cz-português www.tumliKOVO.cz-po polsku www.tumliKOVO.cz-japan
TOPlist

Poslední dobou jsem nějak neměl čas na tvorbu stránek, přesto i v tomto hektickém prázdninovém období jsem pilně sbíral obrazový materiál stařičkým kompaktem Sony na další články, abych se mohl podělit zas o pár zajímavých informací v několika článcích.

Především jsem před letními prázdninami po opravdu delší době opět zavítal na můj kdysi velmi oblíbený portál, nyní polský eshop ss nepotřebným brakem a ohýbačkami plechů různých typů a velikostí …….Aukro. Zaujala mne především aukce s jednostranným sinusovým magnetem 300x150mm, sice v aukci, ale již po několikáté s počtem prodaných kusů klesající a báječnou cenu i pro našince opravdu velmi lákavou oproti běžné internetové ceně, která se pohybuje bratru za 17-18 tisíc peněz.

 

 

permag po léčebné kůře

Předem mě bylo jasné, že jde pravděpodobně o pochybnou kvalitu prodávaných kusů, ale za tu cenu jsem to riskl i s vědomím, že budu muset mírně poupravit geometrii.

Takže já osobně jsem kupoval za 4k + nějaká ta doprava, což opravdu nebylo mnoho. Jakmile balík dorazil, tak jsem se ujistil, že  šlo o čínské zboží vyrobené pro jednu dnes již pravděpodobně zaniklou firmu. Magnet jsem rozbalil a zběžně prohlédl. Evidentně se jednalo o kus přímo z fabriky ve vazelíně a tudíž nepoužívaný přesně dle popisu prodejce.

 

 

čelní strana pravděpodobně po odborném zásahu rozbruskou

 

 

 

boční strana magnetu

 

 

 

detail uložení kamene a nádherně opracovaný okraj otvoru ala čína

Co se týče upínání předmětů na magnetickou plochu, udávaných 80N pravděpodobně sedí, není to mnoho ovšem pro přesnou práci s nezbytným použitím ocelových příložek naprosto dostačující.

Asi první co mě udivilo byl kalený váleček  pomyslného 100mm sinusového magnetu, který buď přímo z fabriky, nebo skladováním vytloukl do své opěrné podložky důlek, navíc vrchní strana podložky musí ležet v absolutní rovině se spodní upínací částí a horní upínací magnetickou částí a to v celé své délce jelikož při zvedání magnetu pohybuje se koncová měrka spolu směrem k ose zdvihu magnetu. Protože jsem viděl, co udělal váleček, nabyl jsem dojmu, že bude nutná hlubší a nejenom zevrubná kontrola.

 

 

detail vytlučené opěrné destičky

V konečné fázi jsem permag rozebral kompletně, protože jsem zjistil, že jediné dvě rovnoběžné plochy jsou delší svislé strany magnetu. Tyto plochy  bohužel nebyly rovnoběžné se základnou. Spodní upínací základna byla bohužel navíc do „vrtule“.

Musel jsem si tedy ujasnit odkud začít. Začal jsem tím nejmenším dílem a to byly kameny fungující jako ložiska naklápění magnetu. Sice nebyl otvor zpracován luxusně, ale byl přesný a rovnoběžný se spodní plochou kamene na které mám palec.

 

 

otvor v kamenu

Ustavil jsem tedy na magnetku spodní upínací plochu různými jemnými podložkami tak, aby lůžka kamenů, byla pokud možno vzhledem k vrtulóznosti desky v co nejideálnější rovině. Odstranil jsem vytlučenou opěrnou destičku a přebrousil jsem vrchní plochu spodní desky, poté jsem ještě jemně líznul lůžka kamenů a získal jsem tak ideální základní rovinu od které jsem se potom odrazil.

 

 

broušení vrchní plochy spodní upínací desky

 

Na obrázku nahoře jde vidět záběr kotouče na ploše. Na dalším obrázku již přebroušená vrchní plocha spodní upínací desky. Konečná fáze je jemné přebroušení sedel kamenů na spodní desce.

 

 

přebroušená vrchní plocha spodní desky

Samozřejmostí byl jako následný krok obroušení spodní plochy spodní upínací desky. Na obrázku je vidět „vrtule“ při přebrušování.

 

 

broušení spodní plochy spodní upínací desky

 

 

 

přebroušená spodní plocha spodní desky

 

V další fázi jsem magnet složil dohromady a bez namontované vytlučené opěrné destičky jsem potřeboval zjistit výšku na kterou se musí destička dostat nad vrchní obroušenou plochu spodní upínací desky tak, aby jsem se dostal do co nejbližší roviny příčné strany magnetu o délce 150mm abych poté odbrušoval na finální přebroušení vrchní plochy co nejméně materiálu.

 

 

vrchní strana destičky

 

 

 

spodní strana destičky

 

Hodnotu o kterou bylo třeba zvednou destičku jsem zjistil tak, že mezi přebroušenou vrchní stranu spodní upínací desky a váleček sinového magnetu jsem vkládal koncové měrky na takovou hodnotu při které vrchní kratší plocha permagnetu bude v co největší ideální rovině. Na následujícím obrázku je smontovaný permag bez destičky vypodložený o hodnotu koncových měrek do co neideálnější roviny.

 

 

nalezení nejideálnější roviny (dopředu dozadu)

Celkovou hodnotu v mém případě jsem naměřil 4,22mm nad vrchní broušenou plochu spodní upínací desky, na kterou bude následně přebroušená vytlučená opěrná destička. Protože z destičky odeberu docela dost materiálu musel jsem ji podložit .

 

 

hodnota o kterou je nutno obrousit opěrnou destičku

Důvod prvotního broušení vrchní plochy spodní upínací desky je evidentně jako vytvoření kontrolní roviny od které byla následně odměřena hodnota výšky vrchní plochy následně obroušené opěrné destičky.

 

 

přes tohle to změřím (hodnota měrek 4,22mm)

Destičku jsem podložil plechem abych simuloval odběr materiálu z vyklepané vrchní opěrné destičky který odeberu z vrchní plochy. Následně jsem magnet opět rozebral a spodní plochou upnul na elektormagnet brusky naplocho a přebrousil vrchní stranu opěrné destičky. Tímto způsobem jsem dosáhl požadavku na vytvoření prvních dvou rovin, kterými jsou již prvně zmiňované spodní upínací rovina spodní desky a rovina opěrné destičky. Roviny jsou v tomto případě v nule a opravdu jak v podélném tak v příčném směru o což u sinového magnetu jde především.

Protože šířka permagnetické desky byla po přoměření v rovinnosti v řádu 0,005, považoval jsem ji za výchozí plochu zároveň vzhledem ke kolmosti celého magnetu. V mém případě byla pro mě důležitá především přední rovina, kterou jsem potřeboval na opakované ustavení sinového magnetu vůči ose náklopu. Na zadní už jsem se vykašlal, protože pro funkci není důležitá. Navíc po proměření jsem zjistil, že přední malá svislá plocha spodní upínací desky je v rovnoběžnosti s osou náklopu.

 

 

broušení přední srovnávací plochy spodní desky

Dalším krokem bylo smontování permagnetu opření válečku sinu na přebroušenou vrchní plochu opěrné destičky a upnutí na stůl brusky naplocho a přebroušení vrchní magnetické plochy. Tímto způsobem jsem získal třetí rovnoběžnou plochu jednoosého sinusového permagnetu. Přední plochy spodní upínací desky permagu leží v jedné rovině s přední plochou elektromagnetu.

 

 

přebroušení třetí roviny (vrchní plocha magnetu)

Tato „úprava“ dá-li se to tak nazvat je poměrně složitá na vysvětlování, ale řekl bych, že s přiložených fotografií je vše alespoň trochu jasnější. Dovolím si tvrdit, že taková „čínská modifikace“ jednoosého sinusového permagnetu je absolutně nepoužitelná bez provedených úprav, neboť broušení přesného úhlu obrobku je na nepřesném přípravku takřka nemožné.

 


 

Přečtěte si také :