KOVOVÝROBA
  • TECHNOLOGICKÉ MOŽNOSTI
  • STROJNÍ VYBAVENÍ
  • PROJEKTY
  • PRODEJ
  • 3D TVORBA
TECHNOLOGIE
  • MATERIÁLY
  • ŘEZNÉ PODMÍNKY NÁSTROJŮ
  • VÝROBNÍ PROCESY
JAK TO UPNOUT ?
  • JAK UPNOUT NÁSTROJ
  • JAK UPNOUT OBROBEK
JAK TO VYROBIT ?
  • TABULKY
  • TEORIE OBRÁBĚNÍ
  • TIPY Z PRAXE
JAK TO NABROUSIT ?
  • BROUŠENÍ NÁSTROJŮ
  • GEOMETRIE NÁSTROJŮ
  • OPTIMÁLNÍ NASTAVENÍ
  • OSTŘENÍ V PRAXI
ZAJÍMAVOSTI
  • Stroje v ČSR
  • Z historie
UKÁZKY VÝROBY
P1030610 P1050135 P1010209 P1030571
www.tumliKOVO.cz-česky www.tumliKOVO.cz-english www.tumliKOVO.cz-deutsch www.tumliKOVO.cz-по-русски www.tumliKOVO.cz-en français www.tumliKOVO.cz-in italiano www.tumliKOVO.cz-en español www.tumliKOVO.cz-português www.tumliKOVO.cz-po polsku www.tumliKOVO.cz-japan
TOPlist

Tento článek navazuje tak trochu na starší povídání o ostření tvarové kotoučové frézy v hrotech. V něm bylo popsáno ostření sadové modulové kotoučové podsoustružené frézy na výrobu ozubených kol dělícím způsobem a to nasazenou na frézovacím trnu a v konících  nástrojové brusky BN 101.

Princip ostření čel u kotoučových fréz na trnu a v hrotech je tedy obdobný jako ve výše uvedeném článku jen v případě, že kotoučová fréza má zuby přímé, rovnoběžné ke své ose.

Ve většině případů jsou ovšem zuby kotoučových fréz skloněné v určitém úhlu buď všechny a nebo střídavě. Toto platí u jednokusových fréz. Vyskytují se také zvláštní kotoučové frézy, které se skládají ze dvou identických kusů, které se svými břity přesahují a vhodně zvolenou distanční podložkou mezi nimi je tak možno dosáhnout různé šíře výsledné drážky. Sešikmením břitů se dosahuje  klidnějšího běhu frézky při výrobě podélných drážek. V tomto článku je možné dozvědět se více o geometrii kotoučových fréz.

Vrátím se ale k samotnému ostření. Ostření přímých břitů na čelech je tedy jasné, co ale v případě šikmého a nebo střídavě šikmého ozubení?

Mě se v tomto případě velice líbí využití náklápěcích hrotů bez kozlíku které se používají v případě broušení kuželových výstružníků. Jsou velice snadno manipulovatelné a práce s nimi je rychlá, přesná a hlavně není třeba neustálého přestavování, ustavování a následného nulování vrchního stolu brusky. Jediná nevýhoda je maximální možný průměr frézy a to cca 200 mm. 

Další variantou je použití speciálního přípravku k broušení čel kotoučových fréz, který je taktéž poměrně praktický.

Pokud bych vlastnil jen nástrojovou brusku se základním příslušenstvím jakým jsou koníky a nebo dělící hlava  je ostření čel takovýchto fréz možné, ale musí se manipulovat s ustaveným výklopným stolem brusky (v případě koníků) nebo použít nějaký hodně vyložený frézařský trn, který není bůhvíjak přesný (v případě použití děličky). Děličku, ani nevím proč, moc rád nemám, je sice v určitých případech nepostradatelná, ale když nemusím, tak ji nepoužívám, koníky jsou příjemnější a tak v případě nemožnosti níže popsaných přípravků bych od broušení čela kotoučové frézy upustil a brousil bych hřbet břitu i za cenu zmenšení průměru frézy (samozřejmě vzhledem k její geometrii) také její šířky. Broušení hřbetů šikmých břitů kotoučových fréz potom bude probíhat stejně jako v případě broušení hřbetů úhlových fréz. Zmíním se o tom ale v samostatném článku.


BROUŠENÍ ČEL KOTOUČOVÝCH FRÉZ V PŘÍPRAVKU

Přípravek na broušení čel kotoučových fréz jsem popsal v tomto článku nyní tedy stručně jak s ním brousit. Vynechám povídání o frézách s přímými břity, s podsoustruženými čely, protože v jejich případě je broušení čel jednoduché.

přípravek na broušení čel kotoučových fréz

Velká výhoda u tohoto přípravku  je naklápění roviny na které je broušený nástroj položen. Protože se naklápění děje na obě strany je ostření čel rychlé aniž bychom byli nuceni sundávat již nasazenou frézu a to vždy o požadovaný úhel šroubovice. Broušený nástroj se v žádném případě neotáčí, jen se mění naklápění vlevo a vpravo.

detail naklopení roviny

Protože u tohoto typu fréz nerozlišujeme levo a pravořezné šroubovice tak jako u fréz válcových, může být přípravek stabilně umístěn na levé straně stolu a broušení tak probíhá normálně umístěným talířkovým brusným kotoučem. Ostřený zub je opřen o pružinový doraz.

natočení roviny vlevo

Úhel, o který je třeba sklonit rovinu je možné zjistit pomocí úhelníku. U těchto fréz je standartní sklon zubů  10° ať jde o jakýkoli průměr. Vyrovnání do nulové polohy pro případ broušení přímých břitů podsoustružených fréz se provede pomocí úchylkoměru a příčného posuvu po vrchní straně docedací plochy s trnem na ustavování fréz.

naklonění a zjištění úhlu pomocí úhelníku

Zjištění úhlu čela o který je třeba frézu pootočit dělám hrubě od oka, potom natřu čelo modrou lihovou fixou, pustím brusky a jemně líznu čelo, na barvě podle stopy kotouče vidím na kterou stranu je třeba pootočit frézu. Dá se to trefit docela přesně a hodnoty čela nejsou přísně direktivní.

ustavení úhlu čela

 Na dalších dvou obrázcích jsou detaily variant opření zubové opěry o zub v tomto případě vrchně položených břitů.

opěra opřená o zadní litou plochu zubu

opěra opřená o zadní plochu břitu

zaaretování dorazu zubu na zadní plochu břitu

Samozřejmostí je vyklopení brusného kotouče zhruba o 1 až 3°  i v případě že je kónicky orovnán směrem ke středu tak aby zabírala jen hrana kotouče.

vyklonění osy brusného kotouče

Jemně jde natočit rovina ve které probíhá čelo břitu také pomocí dvou stavících šroubů na zadní straně přípravku.

stavící šrouby a natočení roviny vpravo

Po naostření vrchních zubů se provede natočení roviny o stejný identický úhel na druhou stranu, a může proběhnout ostření spodních obráceně vykloněných zubů, opěra zubů je neustále ustavena na úhel čela, takže záběr do brusu se provede jen posuvem příčného suportu brusky.

detail opření spodního zubu


BROUŠENÍ ČEL KOTOUČOVÝCH FRÉZ V NAKLÁPĚCÍCH  HROTECH

Záměrně neuvádím broušení pomocí klasických koníků, protože jej nepoužívám kvůli tomu, že je nutné manipulovat s vrchním natáčecím stolem nástrojové brusky. K tomuto účelu bych použil naklápěcí hroty bez kozlíku , které se používají při ostření kuželových výstružníků a jejich přesné užití popíšu v nějakém dalším článku. Hroty jsou ovšem omezeny maximálním průměrem frézy cca 160 mm takže pokud je fréza většího průměru tak klasické koníky jsou vhodné a natočení vrcního stolu se stejně nevyhneme. Potom už by vzhledem k většímu průměru bylo možné použít děličku a tu pak natáčet.

naklápěcí hroty bez kozlíku.

naklápěcí hroty bez kozlíku

Fréza je v tomto případě nalisována na brusičském trnu, který zajišťuje přesný rotační běh nástroje při ostření. Pro kontrolu záběru frézy je čelo natřeno opět lihovou fixou.

čelo břitu natřené fixem

Ustavení čela rovnoběžně s rovinou ostření provedeme opět pomocí úhelníku. Kotouč musí být v tomto případě orovnán talířkovitě směrem ke svému středu.

ustavení čela úhelníkem

pohled brusiče při ostření

Nezbytným přípravkem při ostření v hrotech je dělící zařízení, které v tomto případě nahrazuje jako vždy univerzální výklopná zubová opěra.

univerzální zubová opěra jako dělící zařízení

detail opření zubu

Rovina čela je tedy ustavena a zajištěna zubovou opěrou, která tím, že je instalovaná přímo na tělese hrotů se otočí spolu s nástrojem při ostření obráceně vyklopených břitů, tím je může aretovat bez nutnosti opětovného ustavování roviny čela s rovinou broušení. Záběr do brusu se potom provede stejně jak v případě broušení s přípravkem uvedeným v předchozí kapitole posuvem příčného suportu nástrojové brusky.


Přečtěte si také :