Nástrojová bruska Agathon 175A , Agathon 175R stejně jako její menší model 150 a stolní verze MINOR, patří k několik desetiletí k ikonám mezi nástrojovými bruskami na broušení soustružnických nožů s letovanými TK plátky. Tento typ brusky se vyrábí v prakticky nezměněné podobě už od roku 1920.  Modely s litou základnou se pak dodávaly v letech 1953-1982, po roce 1983 pak přišel nástupce Agathon 175-DIA, přičemž systém upínání nástrojů je geniálně jednoduchý a nezměněn na všech modelech od roku 1920. Protože modely 175-DIA jsou na můj vkus už moc „moderní“ a nepásly by mně do sbírky k Deckelům S1 a S0 sháněl jsem se po co nejstarším modelu kolem roku 1953, což se mi nakonec podařilo. Tyto nástrojové brusky se objevují sporadicky po bazarech, cena je poměrně nízká a není o ně příliš velký zájem, což je způsobeno především nástupem vyměnitelných břitových destiček na soustružnických nožích a s tím spojené absenci přebrušování nožů s letovanými TK plátky. Ovšem v případě prototypové výroby, puškařiny, používání revolverových nástrojů či jedno, či dvoubřitých TK fréz je to vskutku neocenitelný pomocník, v mém případě stála za touto mojí generální opravou velká obliba starých švýcarských strojů.

 

Bruska je koncipována jako dvoukotoučová pro broušení pravo i levořezných nožů, jedno, dvou i vícebřitých nástrojů, gravírovacích jehel, úhlových fréz atp. z tvrdokovových materiálů (při použití CBN pak rychlořezných ocelí), přičemž se používají čelní kotouče dle FEPA typu 9A3 specifických rozměrů. Pravý kotouč slouží k hrubování a používá se zrnitost D 90- 150, levý potom k lapování D20-D46. Výhoda ostření pak spočívá v přesuvném základním inklinačním držáku, kdy po hrubém naostření bez nutnosti sundání broušeného nástroje se přesune břit ke kotouči lapovacímu. Brousí se čelem kotouče, který má šířku brusné části pouze 6mm. Originální kotouče Agathon jsou navíc vyvažované. Na pravé straně (u novějších modelů i na levé) je navíc trn s kotoučem o průměru buď 90 nebo 100 mm na vybrušování lamačů třísek na hlavním břitu za pomoci speciálního přípravku chip-groove grinding attachment (20029300) na krytu kotouče jsou v tabulce uvedeny hodnoty inklinace pro různé rádiusy lamače třísek přičemž hodnoty se liší  pro 90 a pro 100mm kotouč. Protože bruska kterou jsem koupil byla od štítků očesána, byl jsem je nucen vyrobit úplně nové za pomocí fotek z internetu a snažil se aby co nejvěrněji kopírovali originál.

 

 

 

Bruska se v základní sestavě dodávala se dvěma velikostmi držáků kvadratických nožů, a to menším do velikosti kvadrátu 15×15 tzv. tool holder 15 (30049400), a větším 40×40 tzv. tool holder 40 (30054100), pohonem plochým řemenem (později klínovým) a vestavným čerpadlem emulze umístěném uvnitř ve stojanu spolu z cca 12 litrovou těžkou masivní vanou (celková váha brusky se standardním příslušenstvím je 235 kg). Dále je k brusce poměrně velké množství příslušenství , které se upíná do základního inklinačního držáku, který se pohybuje po broušené tyči o průměru 25mm, pomocná tyč o průměru 14mm se používá pro opření základního inklinačního držáku při jeho vyklopení směrem dozadu. Inklinace (naklonění) lze provádět v rozsahu +-26°, přičemž dělení je po 2° typicky úhly hřbetu, případně čela břitu. V horozontální rovině jsou přípravky otočné v rozsahu 360° na broušeném 16mm čepu, držáky 15 a 40 jsou navíc výklopné vůči ose kotouče.

 

 

 

 

Inklinační základní držák, který se pohybuje po broušené tyči je utěsněn na obou stranách pryžovými manžetami, jak vypadají přesné originály jsem se bohužel nedopátral, nicméně pasují tam přesně tyhle stírací kroužky (AD48 25×33,6×5,3/6,8 AU95, případně jednobřit AE 42 25×33,6×5,3/7 AU90) nicméně v mém případě byla originální tyč natolik vyběhaná, že se její průměr a ovalita měnila v průběhu měření až o 0,06mm a to se mně jevilo jako poměrně hodně, tak jsem vyrobil základní nosnou tyč úplně novou z tyče lineárního vedení, inklinační držák jsem pak zevnitř jen vyhonoval přímo na lineární 25mm tyč a chodí to po tom sametově, stírací kroužky nejenom chrání proti vniknutí nečistot k vodící tyči, ale fungují jako zádrž olejového filmu uvnitř držáku. Celá tyč je posuvná v rozsahu cca 5mm odpruženou pravou částí, kdy na levé je otočná matice se stupnicí se 100 dílky a dělením 0,01 mm pro přidávání do řezu.

 

 

 

 

Součásti opravy byly také levý a pravý držák vodící a opěrně tyče, držáky jsem v páru vystružil, novou vodící tyč nabrousil na průměr a bronzové pouzdra zaškrabal na tyč, po sestavení jsem ještě zaškrabal spodní plochy držáků na vrchní vanu.

 

 

 

 

Co mne při celkové generální opravě potěšilo, bylo opravdu nadstandardní provedení odlitků, respektive jejich hladký povrch, kdy není nutné používat pod výsledný lak velkou vrstvu kytu, například vrchní vana je jak vymodelovaná. Konkrétní kus měl snad 5 různých štětkových nátěrů různě na sobě, udělal jsem tedy komplet odmaštění a sundání nátěrů machanicky na první barvu až litinu, Poté následovalo vykytování a nástřik 2K PUR v odstínu RAL 6021.

 

 

 

 

 

 

 

 

Staré typy brusek měly hřídel brusného vřetene v provedení vcelku s hřídelí pro vybrušovací kotouč. Bohužel brusku někdo používal s keramickými kotouči a pravděpodobně ani nemazal, vřeteno a pouzdra to měli za sebou, naštěstí se mi podařil osehnat druhý vřeteník v perfektním stavu a jako bonus to byl novější s výměnnými prodlužovacími trny na kotouče 100mm. K mazání používám olej Mobil Velocité No.3 (podle manuálu jsou nastaveny kapací maznice na 10-12 kapek za hodinu).

 

 

 

 

Protože na brusce se pracuje zásadně s emulzí a je nutné při broušení TK nástrojů chladit břit, dodávali se k brusce zakázkové ostřikové štíty, ty jsem pochopitelně neměl, vyrobil jsem si tedy svoje z 2mm hobbyglass co se dá sehnat v baumarketech a protože se mně moc nechtělo je tam strkat přes lak, navrhl jsem si a vytiskl na Bambulabu jejich držáky, držáky jsou pružně uchycené k vaně a ostřikové štíty jsou lehce vysunout.

 

 

 

 

Samozřejmostí byla nová elektroinstalace, nové LED osvětlení protože na už hůř vidím v detailech, původní chladící gadice jsem nahradil Loc-line. Výměna veškerých valivých ložisek, v čerpadle, motoru a kladkách. Pro pohon jsem použil tenký plochý řemen optibelt Optimax HF 1640mm /30mm, který se dá poměrně lehce sehnat, je tenký 1mm a pokud je schopný zvládnout pohon soustruhu tak takovou malou brusku určitě. Stojan pak obsahuje ve dveřích litý držák vystlaný bronzovými pouzdry na malý nebo velký držák nožů a ruční opěrku na dobrušování.

 

 

 

 

Bruska je prozatím bez brusných kotoučů, které jsou momentálně ve výrobě, protože jsem potřeboval nastavit axiální vůli a ta bez kotoučů nastavit nejde, nabrousil jsem si rozpěrné podložky abych simuloval tloušťku kotoučů.

 

 

 

 

Níže fotky z dovozu a výsledek generální opravy.